|
Stanovy Masarykovy společnosti
Článek 1
Jméno a sídlo, oblast působnosti a jednací řeč
Spolek se jmenuje Masarykova společnost; jeho sídlem je Praha. Oblast působnosti spolku je Československá republika, jeho jednací řeč je česká a slovenská.
Článek 2
Účel
Účel spolku je:
- účastnit se na poznávání Masarykova díla a jeho života a podporovat v této souvislosti studium otázek filozofických , společenských věd a kulturních vůbec, na jejichž řešení Masaryk sám pracoval nebo které české a slovenské společnosti zanechal k dalšímu promýšlení;
- rozšiřovat znalost Masarykova učení a díla;
- propagovat v praktickém životě zásady Masarykova humanitního programu ve vzájemném vztahu občanském;
- podporovat Ústav T. G. Masaryka v Praze v plnění jeho úkolů, jak mu je stanovil jeho zakladatel T. G. Masaryk.
Článek 3
Prostředky
Mezi hmotné prostředky spolku patří zejména:
- pořádat přednášky, členské a veřejné schůze, rozpravy, kursy, výstavy, koncerty, divadelní a filmová představení, exkurse a zájezdy;
- vydávat časopisy a knihy a zřizovat knihovny a čítárny;
- spolupracovat s Ústavem T. G. Masaryka při plnění jeho úkolů, stanovených mu věnovací listinou prezidenta Osvoboditele ze dne 23. července 1932, hlavně při vydávání Masarykových spisů a při organizaci a doplňování knihovny, archivu a muzea Ústavu;
- stavět pomníky a památníky a zasazovat pamětní desky, které ztělesňují vzpomínky na Masaryka a jeho činnost;
- zahajovat a udržovat styky s vědeckými společnostmi domácími a zahraničními, které mají obdobný účel;
- zřizovat odbočky.
Hmotné prostředky spolek získává:
- ze zápisného a z členského příspěvku;
- z výtěžku spolkových podniků;
- ze sbírek, z darů, z podpor a z odkazů.
Výši zápisného a členského příspěvku stanoví valné shromáždění.
Článek 4
Členství, jeho vznik a zánik
Členové jsou čestní, činí, přispívající a zakládající. Za čestné členy volí valné shromáždění vynikající odborníky, kteří se zasloužili o uskutečňování účelu spolku. Zahraniční odborníci mohou být zvoleni jen v případech žádoucí vzájemnosti vůči pozorné cizině, nebo pro zvláštní zásluhy o studium Masarykova životního díla nebo v souvislosti s ním o Československou republiku. Čestní členové, českoslovenští státní příslušnosti, mohou být zároveň členy činnými. Návrh na volbu čestného člena musí být na pořadu valného shromáždění a musí pro ně hlasovat aspoň dvoutřetinová většina.
Činným členem se může stát československý státní občan, který vážnou prací o životním díle Masarykově nebo prací v studijních oborech a otázkách, o nichž Masaryk sám pracoval, přispěl k plnění účelu spolku.
Přispívajícím členem se může stát československý stání občan, který se hlásí k zásadám Masarykova humanitního programu, dbá svého dobrého jména a zájmů spolku.
Zakládajícím členem se může stát československá osoba právnická, která chce podporovat činnost spolku.
Členy činné, přispívající a zakládající přijímá výbor.
Přijetí nebo nepřijetí za člena oznamuje výbor přihlášenému písemně a není povinen oznámit mu, proč ho nepřijal. Odmítnutý se odvolat do 14 dnů od přijetí příslušného oznámení písemně k valnému shromáždění, které o odvolání rozhodne s konečnou platností.
Členství čestných členů začíná dnem volby, členství členů činných, přispívajících a zakládajících dnem, kdy člen zaplatil zápisné a aspoň první splátku na členský příspěvek.
Členem být přestává:
- kdo zemřel;
- právnická osoba, která zanikla;
- kdo oznámil výboru písemně, že vystupuje;
- koho výbor zbavil členství pro hrubé porušení členských povinností.
Členství zaniká:
- dnem, kdy člen zemřel;
- dnem zániku právnické osoby;
- dnem, kdy výbor vzal vystoupení člena na vědomí;
- dnem kdy byl člen výborem zbaven členství.
Usnesení o zbavení členství oznamuje výbor tomu, koho členství zbavil, písemně s udáním důvodů. Kdo byl členství zbaven, může se odvolat do 14 dnů od přijetí příslušného oznámení písemně k valnému shromáždění, které o dovolání rozhodne s konečnou platností. odvolání nemá odkládací účinek, a kdo se odvolává, nemá členská práva a nemusí plnit členské povinnosti.
Článek 5
Členská práva a členské povinnosti
Každý člen má práva:
- účastnit se všech podniků spolku;
- podílet se na všech výhodách s členstvím spojených.
Právo hlasovat ve valném shromáždění a právo být volen za člena nebo za náhradníka výboru nebo za revizora mají toliko členové činní.
Povinnost každého člena je:
- zachovávat stanovy a jednací řády spolku a plnit usnesení jeho orgánů;
- dbát svého dobrého jména a dobrého jména a zájmů spolku.
Činní členové jsou povinni účastnit se valného shromáždění, činný člen, který se bez řádné omluvy valného shromáždění třikrát po sobě nezúčastní, může být výborem zbaven členství.
Článek 6
Správa, správní období, správní rok
Spolek spravují:
- orgán nejvyšší: valné shromáždění;
- orgány výkonné: výbor, předsednictvo a činovníci;
- orgány pomocné: revizoři, smírčí soud a odbory
- orgány místní: odbočky
Správní období orgánů volených začíná jejich volbou a končí volbou orgánů nových.
Smírčí soud se, ustavuje pro každý případ zvlášť a jeho období končí rozhodnutím případu.
Správní období odborů stanoví výbor, respektive jejich jednací řád.
Správní rok hospodářský a administrativní začíná 1. ledna a končí 31. prosince.
Článek 7
Valné shromáždění
Valné shromáždění je nejvyšší orgán spolku.
Přísluší mu zejména:
- volit čestné členy;
- určovat směrnice činnosti spolku;
- posuzovat a schvalovat činnost u zprávy všech orgánů spolku, kromě smírčího soudu;
- schvalovat pořad valného shromáždění a jeho jednací řád;
- měnit stanovy;
- volit předsedu a čtrnáct členů a sedm náhradníků výboru a dva nebo tři revizory;
- stanovit výši zápisného a členského příspěvku a způsob jejich placení;
- rozhodovat s konečnou platností o odvolání těch, kteří se za členy spolku přihlásili a nebyli výborem přijati, a o odvolání těch, kteří byli výborem zbaveni členství;
- usnášet se o rozchodu spolku.
Řádné valné shromáždění se koná jednou za rok a svolává je výbor. Mimořádné valné shromáždění se koná podle potřeby nebo žádá-li o to aspoň jedna pětina činných členů s udáním pořadu, o kterém má valné shromáždění jednat.V tom případě musí být valné shromáždění svoláno tak, aby se konalo do 28 dní po doručení písemné žádosti předsedovi.
Valné shromáždění se oznamuje aspoň 14 dní před jeho konáním v časopise spolku nebo pozváním rozeslaným všem členům. Pozvání musí obsahovat pořad valného shromáždění.
Je-li valné shromáždění svoláno na žádost činných členů, musí být na jeho pořad dány všechny věci, které si žadatelé přejí.
Nejsou-li volba čestných členů, změna stanov a rozchod spolku na pořadu valného shromáždění, může o nich valné shromáždění rokovat, ale nemůže se o nich usnášet; může však přijmout návrh, aby byly na pořad nejbližšího valného shromáždění zařazeny a svolat je.
Valné shromáždění se usnáší prostou většinou. Pro volbu čestným členem, pro změnu stanov a pro usnesení o rozchodu spolku je třeba aspoň dvoutřetinové většiny.
Jiné návrhy orgánů nebo členů, o kterých má valné shromáždění netoliko rokovat, ale usnášet se, musí být podány písemně aspoň 7 dní před jeho konáním.
Valné shromáždění je způsobilé usnášet se, bylo-li řádně svoláno a je-li přítomna aspoň polovina činných členů. Není-li v stanovenou hodinu potřebný počet členů přítomen, koná se o půl hodiny později druhé valné shromáždění, které pak rozhoduje o tomtéž pořadu bez zřetele na počet přítomných.
Zakládající členové se účastní valného shromáždění zplnomocněnými zástupci, členové ostatní se účastní osobně.
Právo rozhodovat ve valném shromáždění a právo být volen za člena nebo za náhradníka výboru nebo jeho revizora mají toliko členové činní.
Ustavující valné shromáždění volí předsedu, výbor, jeho náhradníky a revizory na rok; další volby se konají vždy na tři léta.
Článek 8
Výbor
Výbor je širší výkonný orgán spolku.
Má předsedu a čtrnáct členů a sedm náhradníků volených valným shromážděním.
Přísluší mu zejména:
- provádět usnesení valného shromáždění, svolávat je, stanovit jeho pořad a připravovat pro ně zprávy a návrhy;
- pracovat v duchu usnesení valného shromáždění a s použitím nehmotných a hmotných prostředků spolku tak, aby byl splněn jeho účel;
- volit ze svého středu místopředsedu, jednatele, pokladníka, zapisovatele a případně ještě také jiné činovníky;
- volit ze svého středu kromě těchto hlavních činovníků další členy předsednictva tak, aby mělo nejvýše devět členů;
- volit předsedu smírčího soudu, neshodnou-li se na něm jeho členové;
- dávat podněty a souhlas k zakládáni odboček, zakládat je a schvalovat jejich stanovy;
- zřizovat odbory spolku a stanovit jejich úkoly;
- stanovit jednací řád pro všechny spolkové orgány a pro jejich činovníky, kromě jednacích řádů pro valné shromážděni, pro revizory a pro smírčí soud;
- spravovat spolkové jmění a projednávat zprávy revizorů;
- přijímat členy a zbavovat je členství pro hrubé porušení členských povinností.
Výbor se schází pravidelně nebo podle potřeby, nejméně však jednou za dva měsíce a svolává jej předseda.
Předseda musí výbor svolat, požádá-li o to aspoň pět jeho členů s udáním pořadu, o kterém má výbor jednat. V tom případě musí být výbor svolán tak, aby se konal do 14 dni po doručeni písemné žádosti předsedovi.
Výbor je způsobilý usnášet se, je-li přítomno aspoň osm jeho členů. Výbor se usnáší prostou většinou.
Schůzi výboru se účastní s hlasem poradním náhradníci, předsedové odborů, nejsou-li členy výboru, a revizoři.
Náhradníky, s hlasem rozhodujícím povolává předseda na místo člena, jehož členství ve spolku zaniklo, nebo který na členství ve výboru rezignoval, nebo který se omluvil; při povolávání rozhoduje počet hlasů, který náhradník při volbách dostal, při stejném počtu hlasů provede mezi nimi volbu výbor.
Článek 9
Předsednictvo
Předsednictvo je užší výkonný orgán spolku.
Má nejvýše devět členů volených výborem. Náhradníky nemá, a ubude-li některý člen předsednictva, zvolí výbor na jeho místo ze sebe člena nového.
Přísluší mu zejména:
- provádět úkoly, kterými ho pověřil výbor, usnášet se o svolání výboru, stanovit pořad jeho schůzí a připravovat pro ně zprávy a návrhy;
- stanovit pořadí, v jakém mají hlavní činovníci vykonávat své funkce nebo rozdělovat mezi ně jejich úkoly, neučinil-li tak výbor;
- řídit spolkovou kancelář a spolkové podnik
Předsednictvo se schází pravidelně nebo podle potřeby, nejméně však jednou měsíčně, kromě července a srpna, kdy se schází podle potřeby, a svolává je předseda.
Předseda musí předsednictvo svolat, požádají-li o to aspoň tři jeho členové s udáním pořadu, o kterém má předsednictvo jednat. V tom případě musí být předsednictvo svoláno tak, aby se jeho schůze konala do 7 dní po doručení písemné žádosti předsedovi.
Předsednictvo je způsobilé se usnášet, je-li přítomno aspoň pět jeho členů. Usnáší se prostou většinou.
Článek 10
Činovníci
Činovníky jsou všichni členové a náhradníci spolkových orgánů.
Každý činovník je povinen:
- účastnit se schůzí svého orgánu;
- řádně vykonávat svěřené mu úkoly;
- dbát, aby se usnesení orgánů náležitě plnila.
Činovník, který se bez řádné omluvy nedostaví do tří po sobě jdoucích schůzí orgánů, jehož je členem, může být svým orgánem zbaven členství v orgánu.
Hlavními spolkovými činovníky jsou: předseda, místopředseda, jednatel, pokladník, zapisovatel; předsedu volí valné shromáždění, ostatní hlavní činovníky volí výbor, který může ze svého středu zvolit ještě také jiné činovníky. Je-li pro tutéž funkci zvoleno činovníků více, stanoví výbor nebo předsednictvo pořadí, v jakém mají svou funkci vykonávat nebo mezi ně jejich úkoly rozdělí.
Předseda stojí v čele spolku a zastupuje jej navenek. Svolává schůze výboru a předsednictva a řídí valné shromáždění, schůze výboru a předsednictva. Dbá, aby všechny orgány a všichni činovníci plnili své povinnosti a může se zúčastnit schůzí všech orgánů. Společně s jednatelem podpisuje závazné listiny spolku a jeho závažná prohlášení, společně s pokladníkem rozpočet spolku a jeho výroční účet, společně s jednatelem, nebo se zapisovatelem zápisy o schůzích, které řídil.
Místopředseda zastupuje předsedu, je-li zaneprázdněn.
Jednatel řídí spolkovou agendu, připravuje materiál pro předsednictvo, pro výbor a pro valné shromáždění, popřípadě pro jiné spolkové orgány, opatřuje podání úřadům, stará se o zveřejnění spolkových oznámení a o spolkový archiv. Společně s předsedou podpisuje závazné listiny spolku a jeho závažná prohlášení.
Pokladník pečuje o spolkové jmění a spravuje je. Společně s předsedou podpisuje rozpočet spolku a jeho výroční účet.
Zapisovatel se stará o zápisy o schůzích valného shromáždění, výboru a předsednictva, které podpisuje společně s předsedou.
Činovník, který nevykonává řádně svěřené mu úkoly, může být. své funkce zbaven orgánem, který ho funkcí pověřil, a na jeho místo zvolen činovník nový.
Článek 11
Revizoři
Revizoři jsou pomocný orgán spolku.
Jsou dva nebo tři a volí je valné shromáždění, kterému jsou odpovědni.
Přísluší jim zejména:
- posuzovat rozpočet spolku, revidovat jeho hospodářství a podávat o nich zprávu výboru a valnému shromáždění, a podávat jim návrhy, které směřují k úpravě nebo k povznesení spolkového hospodářství;
- účastnit se s hlasem poradním schůzí výboru; stanovit svůj jednací řád.
Článek 12
Smírčí soud
Smírčí soud rozhoduje o sporech, které vznikly mezi členy z poměru spolkového.
Za členy smírčího soudu zvolí si každá sporná strana dva členy spolku, kteří si zvolí dalšího člena spolku za svého předsedu; neshodnou-li se na něm, zvolí jej výbor.
Předseda smírčího soudu ani jeho členové nesmí být ve sporu o který jde, ani přímo ani nepřímo zúčastněni.
Jednací řád si stanoví smírčí soud sám.
Smírčí soud rozhoduje s konečnou platností.
Článek 13
Odbory
Odbory jsou pomocné orgány spolku pro přípravu nebo pro provádění stálých nebo dočasných úkolů. .
Zřizuje je výbor, který stanoví také jejich jednací řád.
Takové odbory mohou být například: organizační, propagační, archivní, památkový, literární, tiskový, výstavní a jiné.
Článek 14
Odbočky
Odbočky jsou místní pobočné spolky, k jejichž ustavení je třeba schválení výboru.
Řídí se stanovami, které souhlasí s těmito stanovami a jsou schváleny výborem.
Článek 15
Hlasování a volby
Hlasuje se zvednutím ruky a o přijetí návrhu rozhoduje prostá většina. Pro přijetí návrhu na volbu čestného člena, na změnu stanov a na rozchod spolku je třeba aspoň dvoutřetinové většiny. Při rovnosti hlasů rozhoduje předseda, který jinak nehlasuje.
Volí se lístky, souhlasí-li však všichni s aklamací, volí se zvednutím ruky. Při volbách rozhoduje nadpoloviční většina; nedocílí-li se jí napoprvé, provede se užší volba, při které rozhoduje prostá většina. Předseda volí a při rovnosti hlasů při volbách rozhoduje los.
Ti, kdož nehlasují, nebo neví (odevzdají prázdné lístky),se do výsledků hlasování nebo voleb nezapočítávají.
Článek 16
Jednací řády
Jednací řády obsahují podrobnější pravidla pro jednání orgánu a jejich činovníků a doplňují tyto stanovy, s nimiž nesmějí být v rozporu.
Jednací řád pro valné shromáždění, pro revizory a pro smírčí soud si stanoví tyto orgány samy; jednací řády pro ostatní orgány a pro jejich činovníky stanoví výbor.
Článek 17
Veřejná oznámení
Veřejná oznámení se uveřejňují ve spolkovém časopise a vyvěšují se v spolkových místnostech. Mohou se však oznámit členům kromě toho také jinak.
Článek 18
Zánik
Spolek se rozejde, usnese-li se o tom valné shromáždění. Návrh na rozchod spolku musí být na pořadu valného shromáždění a musí pro něj hlasovat aspoň dvoutřetinová většina.
Jmění spolku připadne při jeho zániku Ústavu T.G.Masaryka.
|
| |