|
Masarykův lid 1/1998 - seznam článků:
Únor začal Mnichovem Únor 1948 - puč, revoluce nebo převrat Nastolení komunistického režimu a vůle lidu ve volbách 1946 "Únor" a parlamentní volby roku 1948 Masarykovská tradice a komunistický puč v r. 1948 Únorové trauma Prokopa Drtiny Dvacátý osmý říjen T. G. Masaryk a česká společnost Návrat do Auschwitz Co bude s islámem? Masarykovská tradice a komunistický puč v r. 1948 Období československých dějin od komunistického puče v únoru 1948 do odstranění komunistického režimu v listopadu a prosinci 1989 patří k nejtemnějším, jež Masarykem v r. 1918 založený stát ve svých dějinách prožil. Rozpad Československa v r. 1992 byl v první řadě zhoubným výsledkem čtyř desetiletí systematicky proti humanistického působení komunistického totalitního režimu na území kdysi demokratického společného státu Čechů a Slováků. 25. února 1948 se moci v dosud demokratické republice ujala Komunistická strana Československa výhružkami nemocnému prezidentu Benešovi a pučistickými metodami protiústavního, násilného obsazení státních institucí včetně sdělovacích prostředků s jednoznačným cílem, jehož brzy dosáhla: Zničit československou demokracii založenou na respektování občanských práva nahradit ji důsledně nedemokratickým, nesvobodným, totalitním systémem vlády, jenž lidská práva a ústavnost jako základy demokratického státu, a především státní zřízení jako takové, podle své ideologie považuje za překonanou etapu lidských dějin. Československý komunistický totalitarismus byl výslovným a zásadním protipólem jak Masarykovy koncepce Československé republiky, tak Masarykova filosoficky založeného pojetí demokracie. Cílem komunistického totalitního režimu bylo vytvořit tzv. nového socialistického člověka jako lidského tvora, který ze zásady neuznává fakt mravního svědomí a na v něm zakotvený vztah k druhým. Základní pojmy evropanství a demokratické civilizace tedy spravedlnost, svoboda, rovnost, dějinný pokrok, rozumnost, vztah k bližním, morálka, demokracie, právo, občanská a lidská práva, ústavnost, a veřejné blaho získávají v totalitním komunistickém výkladu v zásadě opačný význam, než jaký mají v humanitní tradici evropanství, zejména v jejím českém podání, jež formuloval Masaryk. Totalitní režim marxistického typu byl československými komunisty nastolen a zdokonalován za přímé podpory a dohledu tehdy již 30 let vládnoucího komunistického totalitního režimu v Sovětském svazu. U Masaryka převažuje v první řadě důraz na smysl lidského myšlení, jednání a celkové etické životní orientace jako respektu k jiným individualitám z hlediska věčnosti. Takový základní, v diskusi prověřovaný životní postoj Masaryk viděl jako rozhodující smysl dějin a demokracie a jako hlavní důvod individuální, národní, státní a globální podoby lidského pobývání a usilování na tomto světě. Totalitní alternativa lidské existence včetně své československé komunistické podoby naopak znamená důsledné, soustavné a krajní popření východisek a zásad demokratické civilizace stěžejními totalitními principy teroru a ideologie. Československá veřejnost tak byla po šestiletém vlivu nacistického teroru a ideologie záhy vystavena mnoha generačnímu čtyřicetiletému, stále účinnějšímu, neboť časem jemně odstupňovanému působení komunistického totalitního teroru a ideologie. Jeho výsledky způsobily rozpad Československa krátce po obnově ústavní demokracie z r. 1989 a dosud ve značné, někdy rozhodující míře utvářejí veřejné mínění v České republice. Jde o následující hlavní prvky totalitního způsobu uvažování a jemu odpovídajícího chování: - odmítnutí autority mravního svědomí jako vůdčí zásady životního rozhodování - spoléhání na totalitní úřady a režim jako na ochranu před riskantní možností osobního odhodlání a z něj vyplývajícího jednání . - podřízenost osobních a přátelských vztahů sebezáchově chápané jako osobní výhody a strach o ně - ztotožnění svobody a práv s libovůlí, povinností s násilím a poslušností s nesvéprávností. Odtud plyne, že náhlé otevření svobodného občanského prostoru koncem r. 1989 znamenalo na jedné straně nebývalý nárůst nevázané zvůle, odmítnutí mravních povinností jako údajného totalitního nátlaku, a na druhé straně úlek, zmatek a bezradnost tváří v tvář dosud po generace odnaučovanému požadavku vlastní morální odpovědnosti při svobodném rozhodování. Tak lze poměrně snadno vysvětlit nynější hromadný nárůst stesku po starých komunistických pravidlech chování, jež člověka systematicky zbavovala jakéhokoli sklonu k vlastní občanské odpovědnosti a důstojnosti. Komunistickému režimu se tak podařilo původně československé, Masarykovým praktickým idealismem výrazně ovlivněné občany do značné míry "převychovat", v pouhé nesvéprávné obyvatelstvo, motivované a snadno řízené strachem a úsilím o výhody. Všechny závažné problémy, kterým nyní náš svobodný a demokratický stát a každý z nás čelí, jsou v zásadě způsobeny generačně zakořeněným vlivem totalitního přístupu k životu a světu. Přirozené navázání na masarykovské tradice české občanské svobody, nezávislosti, rovnoprávnosti, důstojnosti a je všechny teprve umožňující mravní povinnosti je nemyslitelné bez náročného opuštění dosud tak rozšířeného totalitního pohodlí neodpovědnosti vůči sobě a druhým. Masarykovi bylo zřejmé, že mravní přísnost vůči druhým z hlediska věčnosti musí přirozeně vyrůstat z takto chápané, individuálně zodpovědné a osvědčované přísnosti vůči sobě. Komunisté usilovali více než čtyřicet let o to, aby nás takovým zásadám jednou pro vždy odnaučili. A jejich záměr se téměř zdařil. Skutečně samostatní a svobodní budeme tehdy, až se komunisty po generace vštěpovanému myšlení, rozhodování a jednání skutečně odnaučíme. Poučení z dlouhodobého komunistického ničení masarykovských tradic demokracie zní: Myslet si, že se od jisté chvíle zbavíme totalitní hrozby naší občanské svobody jednou pro vždy, je nebezpečná iluze. Miloslav Bednář
Masarykův lid 1/1998 - seznam článků: Únor začal Mnichovem Únor 1948 - puč, revoluce nebo převrat Nastolení komunistického režimu a vůle lidu ve volbách 1946 "Únor" a parlamentní volby roku 1948 Masarykovská tradice a komunistický puč v r. 1948 Únorové trauma Prokopa Drtiny Dvacátý osmý říjen T. G. Masaryk a česká společnost Návrat do Auschwitz Co bude s islámem? |