Masarykův lid 2/2003 - seznam článků:
Skutečnosti a názory - Acta est fabula*: Na Hradčanech Václav Klaus
Začalo to v Sumeru - Stručně o minulosti Iráku, aneb nebyl Saddám Husajn
Opožděné komentáře - Historický okamžik této země
Sto let od druhého vydání Masarykovy České otázky
Jürgen Habermas - Problém legitimity v pozdním kapitalismu

SKUTEČNOSTI A NÁZORY

Acta est fabula*: Na Hradčanech Václav Klaus

Prezidentův inaugurační projev 7. března 2003:

Václav Klaus

      Dámy a pánové, vážení vzácní hosté z domova i ciziny, pane prezidente Václave Havle, říkám záměrně pane prezidente, protože si myslím, že to tak lidé budou říkat vždy - a měli by. Dovolte mi, abych i dnes, v této slavnostní chvíli, řekl pár slov.
      Má slova nebudou ani opravou, ani zásadním doplňkem mých slov z minulých projevů. Chci své postoje pouze shrnout a zrekapitulovat. Chci současně přislíbit, že to, co jsem říkal ve svých projevech předvolebních, platí i dnes. A že to bude platit i zítra a pozítří.
      Začnu poděkováním oběma komorám parlamentu za důvěru, kterou mi vyjádřily, Neříkám to jako pouhou zdvořilost. V parlamentu a s parlamentem jsem v posledních letech žil tak těsně a tak důvěrně, že umím docenit význam toho, že jsem získal hlasy napříč celým politickým spektrem, čehož si opravdu velmi vážím. Je to dobrým závdavkem do budoucna.
      Chci poděkovat i občanům České republiky, kteří mi před volbou i po ní v tak velkém počtu vyjádřili svou podporu. Jsem přesvědčen, že jejich názor poslanci a senátoři, kteří mě volili, vyslyšeli.
      V posledních týdnech jsem před vás předstoupil třikrát a jako prezidentský kandidát přednesl tři projevy. Říkává se, že jednou věcí je předvolební rétorika, druhou povolební realita. Chci vás ujistit, že něco takového je mi cizí, že se dnes veřejně přihlašuji ke každému slovu, které jsem před vámi pronesl. Přesto bych se rád stručně vrátil k několika myšlenkám, které naznačují obraz toho, co bych - s jistou nadsázkou - označil za svůj prezidentský program.
      Chci být prezidentem aktivním, ale nebudu prezidentem aktivistickým. Chci přispět k větší důvěře občanů v naši politickou scénu, v naše demokratické instituce a v naše politické strany. Naši spoluobčané musejí mít jistotu, že jejich zájmy reprezentují pro ně viditelní, jimi zvolení politikové a že se nerozhoduje v žádných tajemných seskupeních, která neprošla volebním ohněm. Z mé strany je to výraz mé hluboké důvěry v parlamentní systém.
      Rozhodně nemíním stát stranou politického života. Ambice být hybatelem politické scény však nemám. Politické procesy chci ovlivňovat jen nepřímo. Chci být uvážlivým svorníkem na vrcholu pyramidy našeho ústavního systému, nikoli jeho neuralgickým bodem.
      Významný prvek své práce vidím v roli reprezentanta zájmů České republiky v zahraničí. Mimořádně mi při tom půjde o posilování dobrých vztahů s našimi bezprostředními sousedy. Za další prioritu pokládám proces integrace naší země do Evropské unie, respektive obhajobu našich zájmů uvnitř tohoto seskupení. Důsledně budu vycházet z toho, že prezident musí být loajální především ke své vlastní zemi.
      Je řada konkrétních úkolů, které mají své přesné časové vymezení, ale je i úkol, který všechny časové dimenze obsahuje a současně přesahuje. Je jím pozitivní změna společenského klimatu v naší zemi.
      Chci přispět k tomu, aby se rozjasnily tváře a aby na nich byl optimistický úsměv, se kterým jde vše lépe. To je snadné, když se daří, když stát dobře hospodaří, když jsou zdravé veřejné rozpočty, když roste životní úroveň a když mají občané své země pocit bezpečí a jistoty. To všechno musíme - společně - vytvářet.
      Prezident musí dodávat sebevědomí, optimismus a naději v lepší příští, i když se tolik nedaří. Rozladěně si povzdechnout a rozladěnost nechat zažrat pod kůži je snadné, ale náprava je pak dlouhá a bolestná.
      Mluvil jsem i o svornosti. Při respektu k legitimnímu demokratickému soupeření politických stran a zájmů, které reprezentují, chci od první chvíle - spolu s vámi - hledat nejvyšší společný zájem celé země a všech jejích občanů, neboli to, co nás - přes všechny naše rozdílnosti - spojuje a v jistém smyslu i přesahuje. Shodu na něm velmi potřebujeme.
      Navažme na vše pozitivní, co u nás bylo vykonáno. Já sám mám za úkol navázat na všechno dobré, co vykonal můj předchůdce. Naši vlast čekají nelehké zkoušky. Půjdeme-li jim vstříc s dostatečným sebevědomím, s nerozhádaností, s jasným odhodláním obhájit naše nejvlastnější zájmy, ale i s patřičnou pokorou uspějeme. Za sebe slibuji, že o to, abychom uspěli, budu po dobu svého funkčního období veškerým svým jednáním usilovat.

Václav Klaus, prezident ČR